Čtrnáctitunový Big Ben na věži parlamentu odbíjel čtvrtou hodinu odpolední, když se 18. července 1941 rozevřely dveře pracovny šéfa britského diplomacie Anthonyho Edena. Vstupoval do nich narychlo povolaný ministr zahraničí Jan Masaryk, aby převzal vyrozumění, kterým Churchillův kabinet uznal plnoprávní existenci dosavadní prozatímní československé exilové vlády jako svého rovnocenného partnera. Zhruba čtyři hodiny předtím učinila stejný krok Moskva.
Edvard Beneš, který se dva roky před tím vrátil do Londýna z půlročního amerického azylu, si odškrtl další splněný úkol. Trvalo však dalších dvanáct měsíců, do srpna 1942, než Churchillův kabinet vyšel vstříc dalšímu Benešovu požadavku a vzdal se závazků, které pro Británii vyplývaly z mnichovské dohody, a implicitně uznal obnovení československ
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 13. 6. 2022
