První mediální kroky prezidenta Pavla naznačují, jak důležité by bylo pro rekonstruovaný úřad hlavy státu i pro něj samotného pověstných sto dnů mediálního hájení. Prezident si zatím nepřivádí na Pražský hrad žádného z osvědčených mediálních harcovníků (typu Michaela Žantovského, Ladislava Špačka). Poradci, zdá se, tápou. Na mediální taktiku, neřku-li strategii Pražského hradu si bude muset veřejnost ještě pár týdnů počkat.
Podcast z Podhradí na internetové komerční platformě Youtube, v kterém se prezident snažil shrnout první dny v úřadě, připomínal epizodu druhdy (i mezi českými expaty v Londýně) populárního televizního seriálu Kancelář Blaník. A nešlo jen o roztřesené záběry jedné z hlavních kamer, která natáčela prezidenta „z ruky”.
Moderátor Michal Půr nezapře svou znalost prostředí public relations. Nevím, měla-li jeho nenucenost hraničící s žoviálností, ležérní dikce a výslovnost přiblížit hlavu státu lidem „z ulice”. Bývaly však doby, kdy k rozhovorům vedeným s prezidenty patřil jistý respekt k mluvenému slovu a projevu v rodném jazyce i ze strany moderátora. Ostatně samotný autorský záměr podcastu Podhradí jako exkluzivní prezidentské „vlnky” pod hradní kontrolou vzbuzuje rozpaky. Nač ji prezident, který stavěl svou image na přímém kontaktu s voliči, vlastně potřebuje?
Když samotný formát i výběr moderátora vzbudil na české mediální scéně rozruch, přispěchal Hrad s ujištěním, že se kancelář dohodla na pravidelných čtvrtletních rozhovorech i s Českým rozhlasem. Po pár dnech se o exkluzívní přístup k prezidentovi přihlásil také v Praze vycházející Deník z vydavatelství Vltava Labe. Snad aby se teď do fronty v Podhradí přihlásil i týdeník Přítomnost, který kdysi podporoval Tomáš Garrigue Masaryk…
Energobaroni v pozadí?
Volba moderátora na první poslech nevinného projektu prezidentského podcastu zprostředkovaně otevřela téma, jakými lidmi se nový hradní pán obklopil a jakým hlasům naslouchá.
Pavlovi kritici poukazují na to, že moderátor Michal Půr je šéfredaktorem internetového portálu z vydavatelství CNC News. Patří Danielu Křetínskému, majiteli Energetického a průmyslového holdingu s podnikatelskými zájmy v ČR i v Evropě.
Pavlův hradní tým spojení s Křetínského holdingem sice razantně popřel, ale prezidentovým poradcem je další muž se zájmy v energetickém sektoru: bývalý diplomat Petr Kolář, duchovní otec projektu a kampaně „Pavel na Hrad”. Pražská advokátní kancelář Squire Patton Boggs, pro kterou Kolář externě pracuje, uvádí v jeho oficiálním profilu na svých stránkách „poradenství jednomu z předních českých investorů v energetickém sektoru, především v ropném odvětví a v odvětví zemního plynu”.
Podle internetových zdrojů poskytuje Squire Patton Boggs na úrovní ústředí své lobbistické služby také kanadsko-americké společnosti Westinghouse Electrical, největšímu dodavateli zařízení pro jaderné elektrárny na světě. Stránky monitorující výdaje velkých firem na lobbování uvádějí, že Westinghouse utratil právě se Square Patton Boggs v roce 2021 240 000 dolarů, bez určení teritorií, do kterých peníze mířily. Ve světě advokátních a poradenských služeb navíc nejde o sumu nijak závratnou.
Westinghouse Electrical je nicméně v užším výběru o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, společně s francouzskou EDF a korejskou Korea Hydro & Nuclear Power. S odhadovanými náklady kolem 200 miliard korun půjde o vůbec největší veřejnou zakázku v historii České republiky. Mít v takové situaci svého člověka na Hradě by se každému lobbistovi v Praze náramně hodilo, i když konečné slovo bude mít při výběru dodavatele vláda.
Squire Patton Boggs pomáhali Westinghouse s první nabídkou na dostavbu Dukovan v roce 2012. Navíc internetové stránky legal500.com mapující 500 nejvýznamnějších právních firem, uvádějí, že pražská pobočka Westinghouse „má silný profil mezi nadnárodními klienty, zvláště ve Spojených státech a Spojeném království, jako například WPP a Westinghouse”.
Na přímý dotaz týdeníku Přítomnost Petr Kolář uvedl, že pražská kancelář SPB ani on osobně Westinghouse žádné služby neposkytují. „Ani poradenské, ani lobbistické,” upřesnil a dodal, „střet zájmů (se svým poradenstvím prezidentovi) vylučuji.” Slabina Kolářovy argumentace však spočívá v tom, že střet zájmu dokáže obvykle určit spíše osoba, která není jeho potenciálním aktérem.
Politika ve vleku lobbingu
Hradnímu týmu se může zdát citlivost novinářské obce na propojení politiky a politiků s lobbingem a lobbistickými skupinami přehnaná. Média však mají své zkušenosti z minulých odkrytých i neodkrytých kauz. Jejich skepse a ostražitost jsou tedy zcela na místě. Hrad by měl konec konců místo případných nářků nezávislou a kritickou žurnalistiku přivítat.
Od svého vzniku a formování byla česká politická scéna vzhledem k netransparentní ekonomické transformaci a multimiliardové sanace bankovnictví z veřejných finančních zdrojů, kterou si vyžádala, k propojení s lobbignem a byznysem náchylná.
Někteří zahraniční novináři v Praze hovořili v podstatě o vládních i opozičních stranách a jejich politických programech jako o prodloužených operacích lobbistických skupin a klientů právních a PR kanceláří ovládajících z pozadí politickou scénu i významná média.
Pražský hrad a jeho nová posádka se hlásí k návratu k osvědčeným hodnotám, na kterých stojí liberální demokracie. Nezávislý, svobodný a bez výhrad skeptický tisk a média k nim zcela jistě patří.
publikováno: 3. 4. 2023
