Překotný rozvoj umělé inteligence mi způsobuje přímo duševní rozkoš. Zvláště zprávy o překonávání hranic, o kterých pesimisté vždy tvrdili, že jsou nepřekročitelné, a strašpytlové zase, že jsou pro lidstvo kritické. Já jsem s opravdu dokonalou inteligencí již dlouho spojoval svoje nejsmělejší sny. Najednou se zdá, že k jejich splnění zbývají jen krůčky. Jsem fejetonista. Posedlý představou, že moje sloupky, podčárníky a fejetony dosáhnou dokonalosti žánru. Lze to přirovnat k důvěrnému přiznání, že někdo touží být nejvýkonnějším lamačem v kamenolomu. Na román totiž stačí jeden hlavní nápad a na vyklenutí dramatické křivky autorovi jeho osud dopřává libovolný počet prázdných stránek a spousty času. Mne uvrhnul do lopoty – chrlit nápad za nápadem a uhníst ze všech vtipná minidramata. Nestěžoval bych si