Pravda a správné vysvětlení

Lukáš Kuta

Houslista, fotograf, spisovatel, učitel

Vladimír Karpenko v knize Alchymie – dcera omylu popisuje na konkrétních příkladech rozdíl mezi magickým přístupem alchymistů a pozdějším přístupem vědeckým. Pamatuji si jich již jen několik. Uvedu ten, který mi připadá nejtypičtější. Jistý středověký alchymista přišel na to, že meč kalený ponořením do moči je lépe kalený než ten kalený ponořením do vody. Onen alchymistický přístup říká, že moč je potřeba sbírat buď od zrzavých chlapců, nebo od kozlů, a to za těchto podmínek – musí se začít o půlnoci, noc musí být jasná a musí být úplněk. Karpenko zdůrazňuje, že alchymista měl pravdu, kalení v moči je skutečně lepší – zapomněl jsem bohužel, jak jsou ony lepší vlastnosti kalení definovány – podstatné je, že kvalitativní rozdíl je evidentní. Autor dodává, že i tento případ ukazuje, že věda je rozdílná ne v tom, že něco funguje nebo nefunguje, ale že je hledáno správné vysvětlení.

Jak definovat správné vysvětlení? Není nutně definitivní ani trvalé, konečné, nevyvratitelné a neměnné, ale je takové, které je použitelné pro další rozvíjení. Zaznívá častý argument, že věda se přece často mýlí, protože každou chvíli říká něco jiného – co platilo včera, neplatí dnes. V tom není rozpor, dokonce by se dalo říct, že netrvalost a neustálý klikatý vývoj vědy se všemi omyly a náhodami je potvrzením její správnosti a schopnosti sebekorekce a přísnosti k sobě samé. Pokud teorie jsou správné, lze na nich nejen stavět dál, dále je rozvíjet, ale takovým teoriím lze rovněž oponovat a existují rovněž teorie pracovní, dočasné, přechodné, u kterých se ví, že jsou jen překlenovací – přesto jsou správné. Jsou zkrátka funkční i přes to, že jsou zároveň poplatné době a vývoji. Věda tu není od hledání pravd, je tu od hledání co nejsprávnějších teorií, možnosti jejich testovatelnosti a následné možnosti praktické aplikace. Einstein v knize Jak vidím svět píše, že nové teorie často popírají teorie předešlé – ovšem aniž by rušily jejich platnost. Demonstruje to na situaci, kdy jeho teorie relativity popírá Newtonovy fyzikální zákony – ovšem, jak víme, Newtonova fyzika funguje stále. Teorie relativity funguje také, dokonce vyšla z Newtona, ve výsledku ho ale popřela, přesto nezrušila jeho platnost!

Onen středověký alchymista sice na něco přišel, jeho vysvětlení je ale mrtvé, nepoužitelné pro další rozvoj. Nedá se mu vlastně ani odporovat. Nedá se s ním dělat nic, maximálně se pousmát. Vědecké vysvětlování celou tu mystiku o jasné půlnoci a měsíci v úplňku, ony představy, že moč musí být jen ze zrzavých chlapců nebo z kozla, nemůže přijmout, nedá se s tím podniknout nic dál. Jasně, vědecké teorie jsou rovněž kulturní konstrukty, jsou taky jistým druhem „halucinací“ – jak vtipně upozorňoval Stephen Hawking – jsou ale použitelné, testovatelné, aplikovatelné, jsou správným vysvětlením – navzdory tomu, že jde jen o konstrukty.

Zda něco funguje či nefunguje je z tohoto úhlu pohledu vlastně málo podstatné. Lidé ještě v devatenáctém století měli představu (a dosud občas mají), že plátno se vybělí působením měsíčního světla lépe než pomocí slunečního, jiná, rozšířenější teorie tvrdí, že za bělící efekt může slunce v kombinaci s kropením vodou – obě teorie jsou trochu (dost) mimo a spíše od vysvětlení utíkají, přesto prádlo oběma způsoby vybělíme! A dokonce ta metoda pomocí měsíčního světla je opravdu lepší. Jen ta vysvětlení… Nesprávné argumenty nemají na prádlo vliv, mají však vliv na to, že se lidstvo v bělení stovky let neposunulo ani o kousek. Pohnula s tím až věda a ta se rodí v okamžiku, kdy se jevy snaží skloubit s teoriemi, kterým lze oponovat, které lze testovat a umožňuje, aby umožňovaly vznik a rozvoj teorií dalších, a to dokonce i tak, že jsou samy ve výsledku nahrazeny nebo popřeny. Proč vlastně píšu tyto banality?

Ještě i dnes totiž narážím na představy, že náboženství a věda jsou v rozporu, vědci narážejí na argument, že věřící vědec je přece protimluv, že věda a víra nejdou dohromady!!! Hodně se tomuto tématu v Česku věnovali Jiří Grygar nebo profesor Jan Sokol, a to vlastně jen z důvodu, že museli neustále čelit oněm námitkám a bavilo je to vysvětlovat. Bylo by hezké, kdyby konečně zanikl pocit, že pohledy víry a vědy jsou těžko slučitelné. Především, proč to po nich chtít? Jsou to dva různé nesouvisející konstrukty. Rozpor neexistuje. Pokud je dnes věda s něčím v rozporu, je to spíše „magické“ myšlení laciné esoteriky. Věda nehledá pravdy ani Pravdy, hledá jen správná vysvětlení.

publikováno: 8. 5. 2023

Datum publikace:
8. 5. 2023
Autor článku:
Lukáš Kuta

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Co doznívá v P(p)řítomnosti

Aneb: nejen o Benešovi Inspirativní setkání s historiky a čtenáři Přítomnosti v Topičově salónu 21. února 2024 nazvané Beneš – zachránce, nebo zrádce? poskytlo patrně nejednomu účastníku náměty k niternému zpracování ještě dlouho poté. Bylo …

Víra se k nám vrací prostřednictvím vědy

Víra a věda byly ve starém Egyptě dvě nerozlučné sestry, jednovaječná dvojčata, z nichž ani jedno nebylo Poluxem. Ani Řekům si nepřekážely. Pak přišel Descartes (já ho nemám rád, ale na něj …

„Masarykovy“, „Gottwaldovy“, „Husákovy“, „Havlovy“ a „Klausovy“ „děti“

Byl jich všech bezpočet. Masarykovými prvními „dětmi“ byli jeho studenti v osmdesátých letech 19. století. Obdivovali se mu a milovali ho. Patřili mezi ně i ti, kdo se na jeho stranu postavili ve …

Přátele buď máme, anebo nemáme. Nemůžeme si je „vyrobit“ ani koupit.

Přátelství je důležitou hodnotou v životě každého z nás. Přátelství je součástí našeho sociálního kapitálu, který nám pomáhá a který nás posiluje. Sociální kapitál vede ke zvyšování vzájemné důvěry mezi členy komunity či …

Poslední z Mohykánů

Po smrti Karla Schwarzenberga se většina komentářů soustředila na jeho život a činy. Ne však na historický význam jeho odchodu. Původ evropské šlechty sahá do Římské říše, v níž pozemková elita zvaná …

Advent by měl být dobou rozjímání a dobročinnosti

Advent, z latinského slova adventus, znamená příchod. Advent je tedy dobou radostného očekávání příchodu Spasitele (a to nejen pro křesťany). Jde o čtyřtýdenní období před Štědrým dnem. Období adventu a Vánoc je hlavní …

Chanuka 2023 a tíha našeho času

Začíná Chanuka, osmidenní židovský Svátek světel (letos 7. – 15. prosince). Váže se k němu historická legenda: Ve druhém století před naším letopočtem, po vítězném povstání Makabejských se musel v Jeruzalémě nově …

Pardubický Charvát vadí – průhonický Babiš ne

Policie v pardubické kauze již obvinila devatenáct lidí a dvě firmy, podezřelé z manipulace s veřejnými zakázkami magistrátu a dvou městských společností. Tyto manipulace se týkají staveb letního stadionu a parkovacího domu. Ve vazbě skončili tři …