Móric Beňovský, Madagaskaru král

V těchto dnech vychází péčí nakladatelství Maraton v překladu Tomáše Havla román francouzského lékaře (mj. zakládajícího člena organizace Lékaři bez hranic) Jeana-Christopha Rufina pod názvem Král sobol aneb putování Mórice Beňovského.

Světoběžník a osvícenec Móric Beňovský (1746–1786), původem Slovák, vydal rozsáhlé paměti o své dobrodružné pouti z Horních Uher až na Madagaskar poprvé v roce 1790, kdy se staly doslova světovým bestsellerem.

Právě z nich čerpal autor námět k sepsání svého románu, jehož rámec tvoří vyprávění hlavního hrdiny a jeho družky na návštěvě u Benjamina Franklina. Barvité líčení jejich životních osudů – od pohnutého dětství, účasti v polském boji proti ruské okupaci přes zajetí a pobyt v trestanecké kolonii na Sibiři až k útěku a strastiplné plavbě z Kamčatky kolem Číny až do Evropy – nakonec ústí k důvodu návštěvy: Poté, co se usadili na Madagaskaru, Beňovský dokázal usmířit tamní obyvatele, a ti ho dokonce prohlásili za krále. Původně však na ostrov přijel z pověření Ludvíka XV. a ten trvá na tom, že si chce území podmanit a učinit z něho zásobárnu nerostů a zejména otroků. Beňovský žádá Franklina o pomoc a podporu. Na Madagaskaru vidí reálnou možnost, jak uskutečnit osvícenské ideje, vyhnout se podrobení místních obyvatel, a naopak jim – a tak i sobě – dát svobodu…

***

O autorovi: Jean-Christophe Rufin (1952), hlavní profesí lékař, je čelnou osobností humanitárního hnutí (mj. zakládajícím členem organizace Lékaři bez hranic) a působil také jako diplomat (2007–2010 byl francouzským velvyslancem v Senegalu). Roku 2008 byl zvolen do Académie Française, nejprestižnější francouzské kulturní instituce s fixním počtem čtyřiceti členů. Jako spisovatel obdržel v roce 1997 Goncourtovu cenu za prvotinu a v roce 2001 „plnoprávnou“ Goncourtovu cenu (tj. nejvýznamnější francouzskou literární cenu), v roce 1997 Prix Méditerranée ad. Je autorem devíti románů a sedmi esejistických knih. Česky vyšly romány Adamova vůně (2008) a Červený obojek (2014) a esejistické knihy Nesmrtelná túra do Compostely (2015) a S leopardem v patách (2017).

***

Jean-Christophe Rufin: Král Sobol aneb putování Mórice Beňovského. Přel. Tomáš Havel, Maraton, PRAHA 2023.

publikováno: 14. 5. 2023

Datum publikace:
14. 5. 2023
Autor článku:
Anna Potocká

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Eurohujer Fico

Robert Fico vyhrál volby na Slovensku. Vrátil se oknem, přestože ho voliči předtím vyhodili dveřmi. Jak je to možné, ptají se všichni. Cožpak mají lidé tak krátkou paměť? Mají. Měla …

Smyslem života je život sám

Stalo se vám to někdy? Ráno se probudíte. Nic mimořádného. Normální den. Otočíte se na druhou stranu. Podíváte se na hodiny. A z ničeho nic se ptáte sám sebe, zda to …

Bojové poselství z bojující země

Výpravné filmy o romantických hrdinech minulých staletí máme rádi, proč tedy nepřivítat Dovbuše z karpatských hor? Stojí za seznámení. Mimo jiné proto, že snímek o jeho pozoruhodné osobnosti vznikl loni na Ukrajině a natáčení …

Sny a naděje

V roce 1996 vyšla kniha amerického autora Richarda Paula Evanse (nar. 1962) pod názvem „Sny a naděje“ (český překlad v roce 1999). Jde o příběh dlouholetého nájemce jednoho starého domu. Při důkladném úklidu …

21. srpen 1968 očima dítěte

Letní prázdniny 1968 jsem prožil podobně jako předchozí. Do poloviny srpna jsem je trávil u dědečka a babičky v Radotíně u Prahy. Jako vždy jsem zažil řadu úžasných dobrodružství, taky jsem pomáhal se sklizní …

Strany a straníci – u nás a ve Švédsku

ČT1 v Událostech 16. července t.r. odvysílala zprávu o státních příspěvcích místním parlamentním politickým stranám a hnutím – a především o jejich ubývajících členech. Dosah této zprávy by nicméně veřejnoprávní divák ještě lépe pochopil, srovnal-li …

Neviditelná moc

V pokročilém létě bychom čtenářům rádi předložili vydatné knižní sousto pro dny pracovního klidu jako stvořené. Francouzský historik působící na pařížské Sorbonně rozebírá letitý fenomén mafiánství v historických souvislostech. Mafie a stát v moderních …

Pavel Rychetský, poslední příkladný pokračovatel Masaryka

Tím prvním nebyl Edvard Beneš, ale Karel Čapek. Beneš, přestože nad Masarykovým hrobem slíbil „věrni zůstaneme“, se od něj odklonil; kromě jiného podvolením Mnichovu, nadbíháním Stalinovi a přiznáním kolektivní viny …