Uspořádání světa se vždy měnilo a dál se mění, avšak v mnoha základních ukazatelích vykazuje též značnou stabilitu. Stále se udržují zejména neúnosné rozdíly v ekonomickém postavení jednotlivých lidí, menších a větších skupin i jednotlivých zemí. Bylo na to mnohokrát poukazováno, vyvolávalo to napětí, revolty a revoluce, avšak k výrazným změnám k lepšímu nikdy nedošlo, a pokud ano, tak obvykle jen ke krátkodobým.

Současný Nový světový řád je neperspektivní. Je to dáno řadou příčin, především však tím, že zvýhodnění jednotlivci, skupiny a státy se svých výhod nevzdávají, nebo jen krajně neochotně. K tomu, aby se udrželi, disponují mnohem většími prostředky než všichni ostatní a vesměs je v co největší možné míře využívají. Těží ze zavedených zvyků, z lidské věřivosti a manipulativatelnosti a vyvolávají dojem, že jejich současné postavení je samozřejmé – že platí mýtus, „vždycky tomu tak bylo a vždycky tomu tak bude“.

Je nezpochybnitelnou pravdou, že bohatí a mocní, uskupení v politické pravici, musí na rozdíl od umírněné levice využívat demagogie a lži, neboť jinak by neobstáli.

Druhou základní příčinou je chápaní demokracie jako liberální, což jim dává příliš velký prostor. Typickým příkladem je americký exprezident Donald Trump, bytostný pravičák, který se dostal k vrcholné politické moci tím, že předstíral, že mu jde o prospěch chudých lidí, přestože mu v první řadě šlo o prospěch bohatých a jeho samého.

Zdravá demokracie je „jen“ demokracií a ničím jiným; svoboda musí být vyvážena odpovědností a přiměřenou nesvobodou.

Třetí základní příčinou je nepochopení optimálního pravolevého politického středu, který se v demokracii nachází poněkud vlevo. Všechny středopravicové až pravicové politické strany nejsou ve skutečnosti demokratické a ani takové být nemohou. Je to doloženo opět v USA, rozdílem mezi Konzervativní a Demokratickou stranou.

Navodit trvalejší změny k lepšímu je velmi obtížné a vyžaduje to neúnavnou sysifovskou práci. Je též zapotřebí mít jasný, podložený a pokud možno sjednocený cíl. Ideologie neomodernismu takový cíl vidí kromě jiného v proklamování nového světového řádu, který:

1. Snižuje majetkové rozdíly mezi lidmi a zeměmi.
2. Nemateriální hodnoty považuje za důležitější než materiální.
3. Označuje demokracii za nejlepší politické uspořádání společností.
4. K pojmu demokracie nepřipojuje přívlastek liberální, ale etistní.
5. Makroekonomiku považuje za primárně humanitní obor.
6. Pravolevý politický střed mění na středolevý.
7. Brání populismu, dezinformacím a demagogiím.
8. Bojuje za lidská práva a za udržení celosvětového míru.
9. Potlačuje přílišné bujení kapitalismu.
10. Prosazuje nezávislosti soudů, prokuratur a policie.
11. Neuznává teismus ani ateismus, k existenci Boha zaujímá agnostický postoj.
12. Účinně a důsledně chrání přírodu.

V současné době se zdá, že k určitým změnám dojít může, dokonce že jistě dojde, byť bohužel nejen k lepšímu. Pandemie covidu a válka na Ukrajině na jedné straně způsobují většině světa ekonomické strádání, na druhé straně však posilují všeobecné vědomí, že nemateriální hodnoty nejsou méně důležité než materiální. Stále častěji se objevují slova soudržnost, solidarita, odpovědnost a morálka. Zda dojde k celkovému a dlouhodobému zlepšení, se ovšem teprve ukáže.

---

Z připravované knihy Soumrak a úsvit demokracie.

publikováno: 11. 9. 2023