Smyslem života je život sám

Petr Havlík

Komentátor

Stalo se vám to někdy? Ráno se probudíte. Nic mimořádného. Normální den. Otočíte se na druhou stranu. Podíváte se na hodiny. A z ničeho nic se ptáte sám sebe, zda to má smysl. Co vlastně? No život. Jaký má smysl? Je to přeci dar. Každý tady máme nějaký úkol. Neseme odpovědnost za svoje blízké. Jsme odpovědni za ty, které jsme k sobě připoutali. No právě. Dokážu naplnit všechna ta očekávání? Život je hodně pestrý kaleidoskop. Máme v něm povinnosti i radosti, smutky i pocity štěstí, prohry i výhry, zklamání, zármutky i naděje. Neseme v sobě stopy našich předků, transgenerační poselství, které nás ukotvuje a provází celým životem, i když tomu třeba nepřisuzujeme velkou váhu. Nejsme tady náhodou. Tady a teď.

Doba se posunula. Umělá inteligence. Sociální sítě. Rozličné manipulace. Pravda se relativizuje. Konzumujeme umělé produkty umělého světa. Je těžké najít v té spleti svůj osobitý způsob žití a přežití. Zdroje síly a víry můžeme hledat u rodiny a u přátel, ale i v přírodě, v historii, v umění… Můžeme odmítnout roli pouhého spotřebitele něčí produkce, jen pozici bezejmenného čísla ve statistikách. Smyslem života není jen existovat, jen jíst, spát, dbát o živobytí… Smyslem je nestát na místě, nečekat pouze na vnější impulsy. Smyslem je být v pohybu, jít dál a výš, dopředu, pracovat na sobě, poznávat svět a něčeho dosahovat. Smyslem bytí by měla být naše užitečnost a prospěšnost, sobě a blízkým. Motivace k žití je proměnná, ale i konstantní veličina. Ovlivňují nás vnější vlivy, a také intimita našeho vlastního já.

Všechno, co nás v životě potká má svůj smysl, byť to tak třeba na první pohled vůbec nevypadá. Každý jsme autentický originál. Každý máme svou energii, která nás pohání. Život má takový smysl, jaký mu sami dáme. Základní svobodou, která určuje náš příběh je svoboda volby. Je jen na nás, zda odmítneme život sobecký, závistivý, násilnický a nerozumný a přijmeme žití v citu, porozumění, svobodě a rozumu. Neměli bychom se stydět za vlídnost, ohleduplnost a přívětivost. Slušnost není slabost. Pokud se stane základním kamenem našeho vztahového mikrosvěta, pak nikdy a na nic nebudeme sami, a budeme mít svůj život s kým sdílet. Sdílená bolest se stane poloviční bolestí a sdílená radost dvojnásobnou radostí. Život bez lásky a přátelství je jako řeka bez vody, jako strom, který pomalu usychá. Smysl života není jednou pro vždy daný. Vytváříme si ho po celý život.

Proti smutkům a úzkostem neexistuje jeden univerzální recept a všelék. Předcházet jim můžeme aktivním životem mezi blízkými lidmi, a také primárním řádem naší existence. Je dobré si po ránu cca 20 minut zacvičit a teprve potom si dát snídani. Naučí nás to jednoduchému pravidlu, že v životě je vždy vše za něco, že si to musíme zasloužit a někdy i protrpět. Každý den by měl mít svůj plán. To, a to musím udělat a nebát se případných proher. I ty patří k životu. Dejme sami sobě v takové situaci novou šanci. Smysl života je v tom se nevzdávat. Žijeme pro něco a pro někoho, ale zejména pro sebe a za sebe. Nemá smysl utíkat do izolace a osamění. Když se naučíme vycházet sami se sebou, snadněji pak budeme vycházet s jinými, aniž bychom ztráceli vlastní identitu.

Proti strastem a utrpení někdy není obrany, ale vždy je naděje, že se vše v dobré obrátí a že můžeme vyjít z našich trampot posíleni, byť jen o další zkušenost. Lékem, jak čelit negativitě je také smysl pro humor. Neplýtvejme cenným časem. Nebojme se sami sebe pochválit, a i zasmát se sami sobě. Nebojme se zvednout a jít dál. Pochopíme, že to má smysl. Smyslem života je ho žít. Smysl života není nějaká záhadná tajenka, kterou se snažíme rozluštit. Život prostě je. My jsme. To je smysl života. Každý den může přinést nějaké překvapení (dobré i nedobré). Zkusme žít v harmonii se sebou samým, lépe pak budeme čelit nástrahám života v každém přítomném okamžiku.

publikováno: 18. 9. 2023

Datum publikace:
18. 9. 2023
Autor článku:
Petr Havlík

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Víra se k nám vrací prostřednictvím vědy

Víra a věda byly ve starém Egyptě dvě nerozlučné sestry, jednovaječná dvojčata, z nichž ani jedno nebylo Poluxem. Ani Řekům si nepřekážely. Pak přišel Descartes (já ho nemám rád, ale na něj …

„Masarykovy“, „Gottwaldovy“, „Husákovy“, „Havlovy“ a „Klausovy“ „děti“

Byl jich všech bezpočet. Masarykovými prvními „dětmi“ byli jeho studenti v osmdesátých letech 19. století. Obdivovali se mu a milovali ho. Patřili mezi ně i ti, kdo se na jeho stranu postavili ve …

Přátele buď máme, anebo nemáme. Nemůžeme si je „vyrobit“ ani koupit.

Přátelství je důležitou hodnotou v životě každého z nás. Přátelství je součástí našeho sociálního kapitálu, který nám pomáhá a který nás posiluje. Sociální kapitál vede ke zvyšování vzájemné důvěry mezi členy komunity či …

Poslední z Mohykánů

Po smrti Karla Schwarzenberga se většina komentářů soustředila na jeho život a činy. Ne však na historický význam jeho odchodu. Původ evropské šlechty sahá do Římské říše, v níž pozemková elita zvaná …

Advent by měl být dobou rozjímání a dobročinnosti

Advent, z latinského slova adventus, znamená příchod. Advent je tedy dobou radostného očekávání příchodu Spasitele (a to nejen pro křesťany). Jde o čtyřtýdenní období před Štědrým dnem. Období adventu a Vánoc je hlavní …

Chanuka 2023 a tíha našeho času

Začíná Chanuka, osmidenní židovský Svátek světel (letos 7. – 15. prosince). Váže se k němu historická legenda: Ve druhém století před naším letopočtem, po vítězném povstání Makabejských se musel v Jeruzalémě nově …

Pardubický Charvát vadí – průhonický Babiš ne

Policie v pardubické kauze již obvinila devatenáct lidí a dvě firmy, podezřelé z manipulace s veřejnými zakázkami magistrátu a dvou městských společností. Tyto manipulace se týkají staveb letního stadionu a parkovacího domu. Ve vazbě skončili tři …

300 let bez… Jana Blažeje Santini-Aichela

Dne 7. prosince si připomeneme 300. výročí úmrtí českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho-Aichela (1677–1723). Na začátku jeho životní dráhy nic nenasvědčovalo tomu, že by mohl třeba pokračovat v …