Eurohujer Fico

Petr Fischer

Šéfredaktor Přítomnosti

Robert Fico vyhrál volby na Slovensku. Vrátil se oknem, přestože ho voliči předtím vyhodili dveřmi. Jak je to možné, ptají se všichni. Cožpak mají lidé tak krátkou paměť?

Mají. Měla by se častěji připomínat. Například když v roce 2009 Slovensko přijímalo euro, mluvil Fico o Evropě velmi vstřícně. Chtěl dokonce, aby se Slovensko podobalo evropským zemím. „Cílem Slovenska nemůže být kapitalismus made in USA, cílem Slovenska musí být sociální stát, který je v Evropě.“ Dnes je v očích nejpravděpodobnějšího slovenského premiéra Evropa zkažená a nespravedlivá, místo evropských standardů se vzývají jakési míry vlastenecké.

Je to stejně paradoxní, jako když Ficovi gratuluje maďarský lídr Viktor Orbán, který jako mladík prosazoval liberální demokracii pro celou Evropu a dnes obhajuje iliberální verzi, šitou na míru maďarskému nacionalismu. I Orbán totiž gratuluje Ficovi jako někomu, kdo se nebojí být „vlastenec“ v době, kdy se prosazuje globální uniformita, přinejmenším v rámci Evropské unie, do níž Maďaři tolik chtěli. Podobně jako Slováci, kteří ke všemu za Fica dokonce vstoupili do unie měnové, která sama o sobě předpokládá těsnější evropskou spolupráci.

Vlastenectví, o němž se tolik mluví, pak spočívá přesně v čem? No přece v prosazování národních zájmů, ať se děje, co se děje. Slovensko na prvním místě. Už tedy ne sociální stát evropského střihu, nýbrž sociální stát střihu slovenského. Co to přesně je, neví nikdo. Jisté ale je, že to nebude stát za slovenské, nýbrž za evropské peníze, které se budou hodit i premiérovi, jenž dokola opakuje slovo „suverenita“, až mu sám přestává rozumět.

Zcela suverénní bude Slovensko, až se odpojí od evropských zemí, až se vrátí ke svým penězům, až začne pracovat na svém a za své, až nebude sdílet část svých suverenit s EU. To ale evidentně nechce ani rétorický revolucionář a sociální demokrat Robert Fico, protože program je třeba také z něčeho platit, a slovenská ekonomika bez propojení s evropským trhem při vší úctě už sama mnoho nezvládne.

Slovenským voličům by měl někdo konečně vysvětlit, že Ficova politika není bojem za národní suverenitu, nýbrž parazitním využíváním evropských zdrojů, které po roce 1989 (i za Ficových vlád) přinesly Slovákům pohodlnější a bohatší život. Robertu Ficovi jakbysmet. Fico za svůj úspěch stále vděčí Evropě, na to by skuteční vlastenci neměli zapomínat.

publikováno: 1. 10. 2023

Datum publikace:
1. 10. 2023
Autor článku:
Petr Fischer

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Hodnota lži

Umberto Eco v knize Poznámky na krabičkách od sirek uvádí nejen ze své praxe tento příklad – lidé, kteří věří, že Země je placatá, musí u zkoušek ve škole lhát o její kulatosti, …

Dům bez východu

Dům bez východu je název dokumentárního filmu režiséra Tomáše Hlaváčka a spoluautora snímku a producenta Martina Kohouta. Autoři (a jejich tým) mapovali po několik let alarmující situaci v brněnském bytovém domě Kuncovka. Film …

Úvahy nad novým dokumentem: Kam se poděla aktivita Milionu chvilek?

Vypadá to, že Chvilky naděje se poněkud opozdily; možná o víc než o chvilku. Zatímco vrcholovými body časosběrného dokumentu Amálie Kovářové jsou léta 2019–2020, a akční část děje snímku také jen o málo později, …

Proč utrácet všechna zvířata, i ta zdravá? Inu proto, že nejsou „zdravá“.

Za posledních padesát let nebyli čeští zemědělci vystaveni tak vypjaté situaci, jaké čelí v souvislosti s výskytem slintavky a kulhavky (SLAK) jejich maďarští a slovenští kolegové. Zprvu se zdálo, že nepůjde o nic významného, rychle …

Hazardní šachová partie Donalda Trumpa

Milovník hazardní a riskantní šachové hry, mistr světa Michail Tal představoval diskontinuitu mezi většinou pozičně a „seriózně“ hrajícími vrcholovými šachovými velmistry. Pokud přirovnáme politiku k šachové partii, i zde dochází po delší době někdy …

Spolkový sněm bdící

Ve městě nad Sprévou nepřekvapí pouze sousoší Marxe a Engelse v nadživotní velikosti, jako by soudružský polibek smrti mezi Brežněvem a Honneckerem stále trval. Nelze se totiž ubránit pocitu, že hlavní památka z dob …

„In God We Trust“ (V Boha věříme)

Toto oficiální motto Spojených států amerických čteme na dolarových bankovkách. Nejprve se objevilo v roce 1864 na dvoucentové minci, v roce 1956 bylo zákonem stanoveno a podepsáno tehdejším prezidentem Dwightem D. Eisenhowerem, na bankovky …

Dokumentarista Filip Remunda přivezl ze Sibiře svědectví o frustraci (některých) Rusů a všudypřítomné propagandě

Filmografie dokumentaristy Filipa Remundy obsahuje téměř tři desítky titulů, na řadě dalších se podílel jako producent. Některé natočil s Vítem Klusákem, s nímž založil i produkční společnost Hypermarket Film. Vznikla tu řada úspěšných, …