Hella – reflexivní autofikce Heleny Machoninové

V těchto dnech vychází v nakladatelství Maraton titul Hella autorky Heleny Machoninové. Odkazuje na vlastní tematický základ prózy-eseje, a tím jsou osudy Helly, resp. Heleny Frischerové – české Židovky, která byla předobrazem postavy Ri z románu Jiřího Weila Moskva–hranice. Původně se mělo za to, že Hella byla společně se svým manželem popravena za stalinského Velkého teroru. Před několika lety se však ukázalo, že Hella strávila deset let v gulagu na severu Ruska a po propuštění žila v Moskvě až do své smrti v roce 1984. V roce 2017 pak vyšly její lágrové vzpomínky v českém překladu.

Machoninová se snaží rekonstruovat její osudy i vnitřní život na základě všech dostupných faktů včetně Helliny korespondence. Činí tak ale svébytnou prozaickou formou, která reflektuje širší souvislosti, minulost i současnost Ruska, vztah literatury a reality, jakož i svou vlastní cestu k osobnosti Heleny Frischerové. Propracovaná a hluboce prožitá autofikční próza, autorčina literární prvotina, je zároveň knihou o návratech či jejich nemožnosti, o domově a nostalgii, o literatuře a překladu.

***

O autorce: Alena Machoninová (1980) vystudovala rusistiku a komparatistiku na Univerzitě Karlově. Působila na Moskevské státní univerzitě jako lektorka českého jazyka a literatury. V Rusku prožila přerývaných dvacet let. Píše a přednáší o ruské literatuře 20. a 21. století – především o neoficiální sovětské poezii a současné próze. Připravila a s Janem Machoninem přeložila antologii básníků lianozovské školy Zloději všedních okamžiků (2015). Je autorkou doslovů k prózám Ljudmily Ulické, Andreje Bitova, Heleny Frischerové, Tamary Petkevičové, Andreje Platonova, Mariji Stěpanovové, Oksany Vasjakinové aj.; některé z těchto knih také přeložila. K vydání připravila Dějiny ruské moderny (2022) své učitelky Miluše Zadražilové.

***

Alena Machoninová: Hella. Maraton, Praha 2023.

publikováno: 15. 10. 2023

Datum publikace:
15. 10. 2023
Autor článku:
Anna Potocká

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Orbánovy hraběcí rady (nejen) v Kyjevě

Maďarský premiér Viktor Orbán přijel zkraje července do Kyjeva v nové funkci – jako představitel státu, který na příštích půl roku předsedá Radě Evropské unie. Kyjev navštívil vůbec po prvé od …

O Alexandru Dubčekovi objektivně a polemicky

Je to svým způsobem bolestné téma, podobně jako bolestně vnímáme mnohé kapitoly našich moderních dějin: Jaký byl Alexander Dubček? „Pro mě je za prvé symbol, za druhé vábivá, ale klamná …

Setkávání s Janem Kačerem

„To nedáte dohromady,” tvrdil Jan Kačer s pobaveným úsměvem, když jsme se loučili po rozhovoru pro časopis. No, něco na tom bylo, protože jsme se setkali na filmovém festivalu tuším ve …

Nikoliv oslava, nýbrž truchlení: 9. květen

Medicína je trochu jako Rusko; neví, kde má hranice, a polyká jedno za druhým témata, která jí nepříslušejí. Ve stylu znělky Mládí republiky v Čs. rozhlase padesátých let, která začínala písní s textem …

Nepokoje na amerických univerzitách a schopnost pracovat s fakty

Čeští komentátoři až na výjimky prokazují v rámci izraelsko-palestinského konfliktu velmi chabou úroveň základních novinářských standardů. Ilustračním příkladem je komentář Alexandra Tomského Nenávist je smrtelně nakažlivá v deníku Právo.[1] Jeho text, …

Slovensko chrání děti před mobilním zlem. My ne.

Slováci jsou zase jednou v něčem důležitém před námi, alespoň co se týče vnímání zdraví svých dětí. Plánují totiž zavedení zákona či modifikaci existující vyhlášky tak, aby používání mobilních telefonů bylo …

Co doznívá v P(p)řítomnosti

Aneb: nejen o Benešovi Inspirativní setkání s historiky a čtenáři Přítomnosti v Topičově salónu 21. února 2024 nazvané Beneš – zachránce, nebo zrádce? poskytlo patrně nejednomu účastníku náměty k niternému zpracování ještě dlouho poté. Bylo …

Víra se k nám vrací prostřednictvím vědy

Víra a věda byly ve starém Egyptě dvě nerozlučné sestry, jednovaječná dvojčata, z nichž ani jedno nebylo Poluxem. Ani Řekům si nepřekážely. Pak přišel Descartes (já ho nemám rád, ale na něj …