Jak se vracel na svá „panství“

Agáta Pilátová

Kulturní publicistka

Celý den protéká mediálním světem proud vzpomínek na Karla Schwarzenberga, a ještě dlouho bude. Povolaní autoři, kteří ho dobře znali i kdo ho jen někdy potkali, připomínají jeho mimořádnou osobnost a noblesu, zásluhy, schopnosti politika i smysl pro humor. Setkání s ním znamenala pro ty, kdo měli to štěstí, významnou událost. (Já ho naposledy viděla letos na podzim na večírku Přítomnosti a měla jsem radost, že sedím jen dva metry od něj.)

I mnohým novinářům se poštěstilo, že s ním mluvili, naživo slyšeli jeho projevy nebo získali interview. Mám jednu vzpomínku, kterou považuji za významnou a pro Schwarzenbergovu osobnost příznačnou. Nebylo to osobní setkání, ale jiný příběh spojený s jeho jménem. V rušných devadesátkách, v časech restitucí, jsem vymyslela pro deník, v němž jsem po revoluci působila, námět na reportáž: navštívíme s fotografem některé (navrácené) schwarzenberské nemovitosti a zjistíme, jak se naplňuje ustanovení, podle nějž v těch restituovaných objektech, kde jsou sociální, vzdělávací či další podobná zařízení, mají tam ještě deset let setrvat. A taky mě zajímalo, co místní říkají na návrat někdejšího vlastníka.

Po těch letech si už ani netroufám přesně vyjmenovat zámky a další objekty, které jsme navštívili, protože se vrátily do rukou Karla Schwarzenberga, ale jedno si pamatuji dobře: bez výjimky ve všech místech, kde jsme byli, nadále fungovala dosavadní zařízení ve veřejném zájmu, nikde se staronový vlastník nesnažil obejít pravidla či prokličkovat houští nepřehledných nařízení. Spíše naopak, pokud je navštívil, byl vstřícný, nabízel dobrá řešení a výhody.

A další poznatek: když jsme hovořili s místními obyvateli, nelíčeně se těšili, že se ukradené majetky, zejména lesy nebo rybníky, vrátily. A věřili, že se s nimi bude lépe hospodařit. Přitom oslovení domorodci neměli proč pochlebovat „knížeti“ – jak ho označovali, nepřijeli jsme v jeho službách. Ale očividně jako nezávislí publicisté (kteří by možná i uvítali nějakou objevenou restituční chybu, negativní zprávy se lépe prodávají).

Byli prostě rádi, že ho zas mají.

Vím, bylo to dávno, ale K. S. zůstal stejný i v dalších desetiletích. Jako náš vztah k němu.

To je všechno. Ostatní, patrně důležitější, dopovědí jiní.

publikováno: 12. 11. 2023

Datum publikace:
12. 11. 2023
Autor článku:
Agáta Pilátová

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Tom Cruise®

Ve filmové popkultuře současného Hollywoodu sotva najdeme zvučnější jméno. Tom Cruise® si sám vymyslel a hraje vlastní ligu akčního filmu, ke které kromě (platících) diváků nikoho jiného zřejmě nepotřebuje. Je sice …

Nostalgie italského futurismu (?)

Výkřiky jako Tung, tung, tung, sahur!, Brr, brr, brr, patapim! nebo Tralalero Tralala! mi neustále znějí v uších. Nejdříve s tím přišly děti, sem tam nějaký nahodilý výkřik, a mně to přišlo ihned …

Za Milošem Zapletalem

V den volby nového papeže Lva XIV. a na den přesně ve státní svátek Dne vítězství nás opustil Miloš Zapletal ve věku 95 let. Rozezněly se zvony chrámu sv. Petra ve Vatikánu …

Trumfy Trumpa: co není americké, proclít!

Prezident Trump oznámil na své sociální síti záměr nových celních opatření, týkajících se tentokrát kinematografie. Na všechny filmy vyrobené mimo území USA hodlá uvalit cla ve výši sta procent. Své …

„Severská dovolená“ a jiné sochy na zahradě švédského velvyslanectví

V zahradě švédského velvyslanectví na Hradčanech jsou vystaveny sochy české výtvarnice žijící ve Švédsku Ivany Macháčkové. V Čechách vystavuje Ivana Macháčková poprvé a na výstavě je k vidění jen to, co bylo možné z její …

Chuť žít. Autoterapie Petra Havlíka

V nakladatelství BOHEMICA BOOKS právě vychází nová kniha komentátora Petra Havlíka Chuť žít. Byť je Petr Havlík dlouholetým přispěvovatelem Přítomnosti, čtenáři naší revue se v posledních letech setkali jen se zlomkem jeho textů, které …

Hodnota lži

Umberto Eco v knize Poznámky na krabičkách od sirek uvádí nejen ze své praxe tento příklad – lidé, kteří věří, že Země je placatá, musí u zkoušek ve škole lhát o její kulatosti, …

Dům bez východu

Dům bez východu je název dokumentárního filmu režiséra Tomáše Hlaváčka a spoluautora snímku a producenta Martina Kohouta. Autoři (a jejich tým) mapovali po několik let alarmující situaci v brněnském bytovém domě Kuncovka. Film …