Jak se vracel na svá „panství“

Agáta Pilátová

Kulturní publicistka

Celý den protéká mediálním světem proud vzpomínek na Karla Schwarzenberga, a ještě dlouho bude. Povolaní autoři, kteří ho dobře znali i kdo ho jen někdy potkali, připomínají jeho mimořádnou osobnost a noblesu, zásluhy, schopnosti politika i smysl pro humor. Setkání s ním znamenala pro ty, kdo měli to štěstí, významnou událost. (Já ho naposledy viděla letos na podzim na večírku Přítomnosti a měla jsem radost, že sedím jen dva metry od něj.)

I mnohým novinářům se poštěstilo, že s ním mluvili, naživo slyšeli jeho projevy nebo získali interview. Mám jednu vzpomínku, kterou považuji za významnou a pro Schwarzenbergovu osobnost příznačnou. Nebylo to osobní setkání, ale jiný příběh spojený s jeho jménem. V rušných devadesátkách, v časech restitucí, jsem vymyslela pro deník, v němž jsem po revoluci působila, námět na reportáž: navštívíme s fotografem některé (navrácené) schwarzenberské nemovitosti a zjistíme, jak se naplňuje ustanovení, podle nějž v těch restituovaných objektech, kde jsou sociální, vzdělávací či další podobná zařízení, mají tam ještě deset let setrvat. A taky mě zajímalo, co místní říkají na návrat někdejšího vlastníka.

Po těch letech si už ani netroufám přesně vyjmenovat zámky a další objekty, které jsme navštívili, protože se vrátily do rukou Karla Schwarzenberga, ale jedno si pamatuji dobře: bez výjimky ve všech místech, kde jsme byli, nadále fungovala dosavadní zařízení ve veřejném zájmu, nikde se staronový vlastník nesnažil obejít pravidla či prokličkovat houští nepřehledných nařízení. Spíše naopak, pokud je navštívil, byl vstřícný, nabízel dobrá řešení a výhody.

A další poznatek: když jsme hovořili s místními obyvateli, nelíčeně se těšili, že se ukradené majetky, zejména lesy nebo rybníky, vrátily. A věřili, že se s nimi bude lépe hospodařit. Přitom oslovení domorodci neměli proč pochlebovat „knížeti“ – jak ho označovali, nepřijeli jsme v jeho službách. Ale očividně jako nezávislí publicisté (kteří by možná i uvítali nějakou objevenou restituční chybu, negativní zprávy se lépe prodávají).

Byli prostě rádi, že ho zas mají.

Vím, bylo to dávno, ale K. S. zůstal stejný i v dalších desetiletích. Jako náš vztah k němu.

To je všechno. Ostatní, patrně důležitější, dopovědí jiní.

publikováno: 12. 11. 2023

Datum publikace:
12. 11. 2023
Autor článku:
Agáta Pilátová

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Babiš versus Fiala. Kdo je větší ultrapravice?

Vznik nové poslanecké frakce Patrioti pro Evropu v evropském parlamentu, k níž se připojilo hnutí ANO, vzbudilo v domácích masmédiích doslova hysterii. Třeba deník E15 deklaroval už v nadpisu svého článku, že „založení evropské …

Orbánovy hraběcí rady (nejen) v Kyjevě

Maďarský premiér Viktor Orbán přijel zkraje července do Kyjeva v nové funkci – jako představitel státu, který na příštích půl roku předsedá Radě Evropské unie. Kyjev navštívil vůbec po prvé od …

O Alexandru Dubčekovi objektivně a polemicky

Je to svým způsobem bolestné téma, podobně jako bolestně vnímáme mnohé kapitoly našich moderních dějin: Jaký byl Alexander Dubček? „Pro mě je za prvé symbol, za druhé vábivá, ale klamná …

Setkávání s Janem Kačerem

„To nedáte dohromady,” tvrdil Jan Kačer s pobaveným úsměvem, když jsme se loučili po rozhovoru pro časopis. No, něco na tom bylo, protože jsme se setkali na filmovém festivalu tuším ve …

Nikoliv oslava, nýbrž truchlení: 9. květen

Medicína je trochu jako Rusko; neví, kde má hranice, a polyká jedno za druhým témata, která jí nepříslušejí. Ve stylu znělky Mládí republiky v Čs. rozhlase padesátých let, která začínala písní s textem …

Nepokoje na amerických univerzitách a schopnost pracovat s fakty

Čeští komentátoři až na výjimky prokazují v rámci izraelsko-palestinského konfliktu velmi chabou úroveň základních novinářských standardů. Ilustračním příkladem je komentář Alexandra Tomského Nenávist je smrtelně nakažlivá v deníku Právo.[1] Jeho text, …

Slovensko chrání děti před mobilním zlem. My ne.

Slováci jsou zase jednou v něčem důležitém před námi, alespoň co se týče vnímání zdraví svých dětí. Plánují totiž zavedení zákona či modifikaci existující vyhlášky tak, aby používání mobilních telefonů bylo …

Co doznívá v P(p)řítomnosti

Aneb: nejen o Benešovi Inspirativní setkání s historiky a čtenáři Přítomnosti v Topičově salónu 21. února 2024 nazvané Beneš – zachránce, nebo zrádce? poskytlo patrně nejednomu účastníku náměty k niternému zpracování ještě dlouho poté. Bylo …