Do Berlína za třicet temně totalitních dní

Agáta Pilátová

Kulturní publicistka

Několik týdnů po hraném filmu Tomáše Mašína Bratři přichází do kin snímek se stejným námětem: dokument Útěk do Berlína autorů Martina Froydy a Jana Nováka o dramatické cestě bratří Mašínů z komunistického Československa do svobodného světa. Svým způsobem jde o distribuční experiment, oba filmy dokonce distribuuje jedna distribuční společnost (CinemArt). Jistě, letos je to téma roku – i vzhledem k 70. výročí oněch událostí. Nicméně bude zajímavé, jak to divácká obec „skousne“. Měla by, protože zhlédnutí obou titulů za to stojí.

Neprotiřečí si, neusvědčují se vzájemně z nevěrohodnosti, jsou jen jiné, jak jim velí rozdílné žánry. Zatímco Bratři představují drama, jež akcentuje jako základnu rodinu a výraznou roli ženských postav, Novákův a Froydův dokument staví přirozeně na faktech a reálných osobách, i když zapojuje i početné dotáčky a kompars. Přináší rovněž řadu nepříliš známých skutečností. Oba artefakty se tak jistým způsobem doplňují. Divák dokumentu může sledovat Útěk do Berlína s napětím, i když ví, jak to dopadne. To je ostatně známo i návštěvníkům Bratrů, přesto vůbec nepostrádají napětí.

Autor scénáře Jan Novák téma dobře zná, už před časem napsal o Mašínech úspěšnou knihu Zatím dobrý, vedl dlouhé rozhovory s protagonisty příběhu. Oba tvůrci se nejprve snaží uvést příběh Mašínů a jejich skupiny do dobových souvislostí, na nevelkém časoprostoru chtějí sdělit co nejvíc faktů, čímž způsobí jistý dramaturgický chaos. Dějepisem poznamenané „faktografické okénko“ je snad zařazeno s vědomím, že dokument by měl poskytnout co nejvíc faktů o těžkých časech totality zejména současné mladé generaci, která nemá historii zrovna jako hobby. Po expozici už následuje v podstatě chronologicky pojednané vyprávění o dobrodružné cestě za svobodou. Ta však začala několika spornými počiny odbojové skupiny mladých mužů, kteří se nevyhnuli ani fyzickému násilí a zabíjení. Autoři tyto počiny neobcházejí ani nevypouštějí, snaží se je ovšem vysvětlit, či spíše omluvit. Činí tak prostřednictvím komentářů aktérů útěku i Zdeny Mašínové. I když to je obtížné, drží se přitom v mezích možné objektivity.

Jádro snímku tvoří úspěšný únik chlapců československým orgánům a posléze z obklíčení východoněmeckých armádních jednotek. (Dva z nich ovšem nedošli – Václav Švéda a Zbyněk Janota byli chyceni a v Československu odsouzeni a popraveni.) Třicetidenní cesta do Západního Berlína je promyšleně rozčleněna prostřednictvím místních tabulí s názvy obcí, jimiž skupina prochází. Autoři dobře pracují především s výpověďmi protagonistů, hovoří tu Josef Mašín, jeho sestra Zdena, z archivních záznamů také Radek Mašík a Milan Paumer, před kamerou často stojí vypravěč Jan Novák, který společně s Josefem Mašínem prošel celou trasu útěku. Kreativní střih (Marek Opatrný) zabránil, aby se z výpovědí protagonistů staly nudné „mluvící hlavy“; jejich vyprávění, střídající se s obratně natočenými dotáčkami, je vesměs poutavé, má dynamiku, místy jako by si vzájemně brali věty z úst. Výpověď Zdeny Mašínové je klidnější, zato prostoupena důstojnou přesvědčivostí.

K věrohodnosti přispívá i mimořádná upřímnost Josefa Mašína. Neskrývá slabé chvilky bratrů, ani jejich spory na cestě, jak a kudy dál. Otevřeně zvažuje, kdo, kdy a proč střílel a zda to bylo nutné. Líčí situace, z nichž doslova mrazí.

Mrazení působí i napínavé scény pronásledování skupiny v sychravém počasí na bažinatém území východního Německa. V roli východoněmeckých vojáků byl nasazen početný kompars.

K cenným výdobytkům snímku patří hledání dosud živých stop útěku skupiny v Německu. Dokumentaristům se tam podařilo najít pamětníky či potomky lidí, kteří chlapcům pomohli, ačkoliv hodně riskovali. Autentické rozhovory s německými pomocníky jsou nesmírně zajímavé a přinášejí i překvapivá zjištění – bez této podpory by Mašínovi a Milan Paumer asi nakonec cestu nezvládli, možná by ji ani nepřežili.

Díky Útěku do Berlína lépe chápeme, jak se mohl podařit takřka neuvěřitelný husarský kousek – únik trojice mladých mužů, proti nimž byla nasazena obrovská síla armády tehdejší NDR.

Útěk bratří Mašínů a kamaráda Milana vedl územím států, které už nejsou na mapě: Československo ani NDR neexistují, studená válka ve své někdejší podobě dávno skončila. (Pravda, jsou tu jiné války, mnohem nebezpečnější.) Přesto je tento příběh z mnoha důvodů stále aktuální, aniž se o lacinou aktualizaci pokouší. Stále vzrušuje veřejnost a svým způsobem ji i rozděluje.

Dokument Jana Nováka a Martina Froydy nevyřeší spory, ale přes některé (nepodstatné) nedostatky přináší podněty k přemýšlení o smyslu poselství, jež zanechávají třeba i sporné kapitoly našich historických příběhů.


Snímky z dokumentu Útěk do Berlína. Foto: CinemArt

 

publikováno: 3. 12. 2023

Datum publikace:
3. 12. 2023
Autor článku:
Agáta Pilátová

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Víra se k nám vrací prostřednictvím vědy

Víra a věda byly ve starém Egyptě dvě nerozlučné sestry, jednovaječná dvojčata, z nichž ani jedno nebylo Poluxem. Ani Řekům si nepřekážely. Pak přišel Descartes (já ho nemám rád, ale na něj …

„Masarykovy“, „Gottwaldovy“, „Husákovy“, „Havlovy“ a „Klausovy“ „děti“

Byl jich všech bezpočet. Masarykovými prvními „dětmi“ byli jeho studenti v osmdesátých letech 19. století. Obdivovali se mu a milovali ho. Patřili mezi ně i ti, kdo se na jeho stranu postavili ve …

Přátele buď máme, anebo nemáme. Nemůžeme si je „vyrobit“ ani koupit.

Přátelství je důležitou hodnotou v životě každého z nás. Přátelství je součástí našeho sociálního kapitálu, který nám pomáhá a který nás posiluje. Sociální kapitál vede ke zvyšování vzájemné důvěry mezi členy komunity či …

Poslední z Mohykánů

Po smrti Karla Schwarzenberga se většina komentářů soustředila na jeho život a činy. Ne však na historický význam jeho odchodu. Původ evropské šlechty sahá do Římské říše, v níž pozemková elita zvaná …

Advent by měl být dobou rozjímání a dobročinnosti

Advent, z latinského slova adventus, znamená příchod. Advent je tedy dobou radostného očekávání příchodu Spasitele (a to nejen pro křesťany). Jde o čtyřtýdenní období před Štědrým dnem. Období adventu a Vánoc je hlavní …

Chanuka 2023 a tíha našeho času

Začíná Chanuka, osmidenní židovský Svátek světel (letos 7. – 15. prosince). Váže se k němu historická legenda: Ve druhém století před naším letopočtem, po vítězném povstání Makabejských se musel v Jeruzalémě nově …

Pardubický Charvát vadí – průhonický Babiš ne

Policie v pardubické kauze již obvinila devatenáct lidí a dvě firmy, podezřelé z manipulace s veřejnými zakázkami magistrátu a dvou městských společností. Tyto manipulace se týkají staveb letního stadionu a parkovacího domu. Ve vazbě skončili tři …

300 let bez… Jana Blažeje Santini-Aichela

Dne 7. prosince si připomeneme 300. výročí úmrtí českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho-Aichela (1677–1723). Na začátku jeho životní dráhy nic nenasvědčovalo tomu, že by mohl třeba pokračovat v …