Do voňavého, tichého rána osmé neděle po svatodušních svátcích smrdí a řve akciový jezedák. Zlíbilo se mu okrášlit nedělní ráno všem kolem vůní močůvky a řevem jeho nových traktorů, se kterými se už nevejde na silnici. Holt lepší tradice české vesnice.
Zvykli jsme si z nedělního ticha kostela slyšet jekot cirkulárek, poznali jsme, že laskonka je ta pravá hostie člověka reálného socialismu. Možná jsme nečekali, v jaké bezohledné hovado se náš milý jezedák transformuje.
Cesty rozorává víc, až rve kořeny stromů kolem, pole čím dál větší, postřiků jen na bramborách za měsíc už počtvrté, v ječmeni ani mezi řádky brambor už není jediný lístek plevele. Dokonale chemicky ošetřeno. Nikde ani moucha. Takové divné ticho na jezedově poli. Až nám budou tu zem vracet, bude to už jen písek s hrstí
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 2. 8. 2020
