to skutečné však, jež znamenají, jsme ztratili.
Nemyslíme už věcí, ale slova.
Slova, slova! Proto je naše myšlení tak bezvýznamné pro skutečnost. Nijak jí nezachycuje. Proto jest naše slovo tak mdlé. Nemá žádné krve, žádné tvůrčí síly. Proto nám nejde, co slyšíme, k srdci. Vždyť mohli bychom denně tolik slyšet a čist? Kdyby nám byla slova více než zvukem, který něco značí, tónovým obrazem obletovaným nestálými pocity mizících obrázků, jak bychom mohli čist tolik časopisů? Slyšet tolik novinek?
Pomysli na hrozný rod frází! Chceš-li uvidět, jak prázdné je naše veřejné mluvení, poslouchej fráze. Bude tě mrazit až do kostí. Jalové jsou a jsou bez uctivosti a kazivé, jak jen jalovost být může. Nejkrásněj
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 13. 8. 2020