„…když vyschnou prameny, jdeme si nabrat vodu k řece, neboli umlčíme nihilistický šum rozumu, který vyvolal zlé sny a přízraky a je schopen jen narcisticky přemýšlet o svých mechanismech. Začneme naopak rozjímat o rostlinách, zvířatech, minerálech, hvězdách, vodě, abychom znovu získali smysl pro skutečnost ve všech jejích podobách. Jeden Bismarckův lékař vyprávěl, jak svému pacientovi, nervově vyčerpanému pracovním vypětím způsobeným nasazením ve vládě, doporučil jako terapii, aby si každý den lehl na půl hodiny pod dub.
Tato kniha zve k metaforickému ulehnutí do stínu rostlin, k procházce po loukách, k pozorování orlíčku nebo šafránu, asfodelu nebo hyacintu, lípy nebo lískového oříšku. Každá rostlina, každý květ svým tvarem, strukturou a b
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 6. 10. 2020
