Daňové ráje začnou mít možná na kahánku

Jedno z největších zel v dnešní globalizované ekonomice jsou daňové úniky nadnárodních korporací do tak zvaných daňových rájů. Jen v samotné Evropě státní rozpočty tak přicházejí ročně o 50 až 100 miliard euro, což jsou bezmála až dva české roční rozpočty. Naštěstí doba hořekování skončila. Ministři financí sedmi nejvyspělejších zemí světa (G7) se dohodli, že zavedou celosvětově platnou daň z příjmů nadnárodních korporací. Oslabí tak zhoubný vliv daňových rájů. V hamburském týdeníku DIE ZEIT, o co v té věci jde, podrobně přiblížila kmenová redaktorka listu Johanna Rothová (Wie Gtosskonzerne zur Kasse gebeten werden sollen).

Autorka uvádí, že půjde o minimální, celosvětově platnou daňovou sazbu. Zatím se pohybuje na úrovni 15 procent. Je na vůli toho kterého národního státu sazbu upravit. Dohodnuté minimum bude ale nepodkročitelné.

Trik nadnárodních korporací, jak uniknout přímému zdanění, spočívá v tom, že svá sídla umisťují, ač podnikají po celém světě, výlučně do zemí daňově vlídných Dohoda tomu chce zabránit tím, že každý stát, v němž korporace podniká, bude zavázán danit objem jejích obchodů v zemi uskutečněných. Svítá naděje, že se pak korporaci nevyplatí složitě se usídlovat v daňovém ráji. Zdanění neunikne.

Dosud platí, že „velké koncerny své zisky přesouvají už léta na svoji dceřinou společnost, sídlící v některé ze zemí s extrémně nízkými daňovými sazbami a v důsledku toho v průmyslových zemích (tedy tam, kde se nachází těžiště jejich podnikání) neplatí takřka žádné daně“. Proto „by to byla malá revoluce: stanovit dolní hranici přímé daně, která by quasi platila po celém světě“, vzhledem k tomu, že „dosud každý stát samostatně rozhoduje o její výši … a o podmínkách jejího uplatnění (na Bahamách například podnikatelé – čelí – nulové dani z příjmu).“

Dohodnutý kompromis na jednání G7 byl uskutečnitelný jen proto, že v Bílém domě nastalo střídání. Heslo „America first“ nabylo tak zcela jiného významu. Američané maličko skřípou zuby nyní z důvodu zcela odlišného: Na summit přišli s návrhem 21 procent. Číslovku 21 paradoxně předurčil Bidenův předchůdce Trump. Byl to on, kdo korporátní daň z příjmu snížil z 35 procent právě na oněch 21 procent.

Prosadit minimální daň po celém světě, byť se bude týkat jen těch největších korporací (jich je zhruba 100), bude velmi obtížné. Dokonce v samotné Evropě. Irský ministr financí se například už nechal slyšet, že Irsko (daň z příjmu 12,5 %) by mělo být z povinnosti minimální daň zavést vyjmuto, protože „se trvale nachází v situaci, kdy je pro ně životně důležité, aby na světových trzích využívalo nízké daně jako svoji konkurenční výhodu“. Nízká irská daň například do země přitáhla koncern Apple. Státní pokladně ročně na daních odvádí 10 miliónů euro ze zisku celosvětově dosahujícího celých 16 miliard. (Jde o daňový výnos ve výši 0,000625 procenta.)

Pokud by se minimální sazba daně z příjmu ustálila na zatím navrhovaných 15 procentech, státní rozpočty zemí Evropské unie by si ročně celkově polepšily o celých 48 miliard euro. Zda se celé nakonec podaří prosadit, záleží na vůli 139 zemí celého světa. A to je veliká otázka a ještě větší neznámá…

publikováno: 9. 6. 2021

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Debut v pětašedesáti? Vypečená folkrocková nádivka F. Skály.

  Čeští výtvarníci často fušují do řemesla jiným uměleckým disciplínám. Řezbář, sochař, malíř, ilustrátor a zakládající člen výtvarné skupiny Tvrdohlaví František Skála v tom není žádnou výjimkou. Z minulosti jej …

Co o Libuši Šafránkové nebylo dostatečně zdůrazněno

Málo se o tom ví, ale boj mezi herci o role bývá skoro stejně drsný a špinavý jako boj mezi politiky o voliče.  A najednou se mezi nimi objeví dobrý …

Daňové ráje začnou mít možná na kahánku

Jedno z největších zel v dnešní globalizované ekonomice jsou daňové úniky nadnárodních korporací do tak zvaných daňových rájů. Jen v samotné Evropě státní rozpočty tak přicházejí ročně o 50 až 100 miliard euro, …

V Turovu by si česká vláda měla zařvat jako tur

Polská vláda je přesvědčena, že nářek její jižní sousedky nad únikem spodních vod, způsobovaný povrchovým dolem v Turovu a nad vysycháním studní v české Lužici, je bouří ve sklenici vody. …

Chlast zalil česká kina i domácnosti. Pít či nepít?

Pijeme jak Dáni a teď nejvíc podoma, takže bez kontroly. V kinech běží oscarové filmy na téma: Co může chlast léčit? Hrdinové dánského oscarového filmu Chlast experimentují s nízkou hladinkou permanentního chlastu …

Megazloději nebo blbci? Naši prezidenti.

Profesor ekonomie, který jako ministr financí poslal 10-50% rozpočtu své země do rozpadajícího se SSSR, bez souhlasu vlády, bez vědomí parlamentu a dnes si „si to vůbec nepamatuje“. Ing. ekonomie, …

Otevřený dopis Jiřině na nebesa. Na vědomí pozemskému mančaftu.

  Když radost z celku života trumfuje smutek Když součástí dějů bylas – a stále jsi tak, že tvá vlákna mohou být ve stále nových začátcích   Má milá Jiřino, …

Útěk do přírody

    Co znamená v dnešní době být zálesák? Pro mne je to forma terapie, a zvu vás na návštěvu svého sanatoria. Všudy přítomný tlak nejrůznějších informačních pramenů, stav planety, …