Z hlediska českých hermetiků je letošní rok významný ze dvou důvodů: v lednu tomu totiž bylo 70 let od smrti Jiřího Arvéda Smíchovského a v prosinci zase uplyne 80 let od úmrtí Jana Kefera. Oba dva se dobře znali, neboť byli významní členové společnosti českých hermetiků Universalia, oba pocházeli ze smíšeného česko-německého manželství a byli nadprůměrně inteligentní a oba zemřeli ve vězení totalitního režimu (Kefer v nacistickém, Smíchovský v komunistickém). Tím ovšem podobnost výše zmíněných končí. Zatímco Kefer byl českým vlastencem, odbojářem a představitelem tzv. bílé magie, o osm let starší Smíchovský, jenž za protektorátu aktivně spolupracoval s nacisty, byl jeho pravým opakem, jak o tom ostatně referovala v novinovém článku z června 1946 spisovatelka Ema Tetínková: „To je tragédie