Kterak prosperující zem rozvrátily populismus a autokracie

Profilový obrázek

Paulina Pacuła

Polská politoložka píšící pro OKO-press

Srí Lanku sužuje dramatická hospodářská krize. Přitom ještě před třemi lety to byla země s příjmy vyšší střední třídy. Jde o učebnicový příklad toho, kam až může zemi přivést autokratická vláda populistů a kleptokratů.

Srílanskou politiku v posledních dvou desetiletích ovládala dynastie Radžapaksů. Protesty, které vybuchly v dubnu kvůli dramatickému propadu veřejných financí, si vynutily změnu vlády. Parlament 15. července schválil rezignaci prezidenta Gotabáji Radžapaksy, který sněmovně pouze poslal rezignační dopis. Měl totiž naspěch. Hořela mu půda pod nohama a přiměla ho nakvap prchnout do Singapuru.

Zato stejně zkompromitovaný premiér Ranil Wickremesinghe se úřadu nevzdal, čímž vyprovokoval masivní protesty před vlastním úřadem. V noci z 13. na 14. července tu policie a armáda zmasakrovaly a těžce zranily 86 lidí. Jeden z demonstrantů zásah dokonce nepřežil.

„Když se populisté zaslepení mocí, místo aby naslouchali lidu, omezí na potlačování protestů, pokojné demonstrace se mění ve vzpoury,“ komentoval násilí srílanské policie a armády profesor Ashok Swain, ředitel Centra pro studium míru a konfliktů na Uppsalské univerzitě ve Švédsku.

 

Inflace dosáhla 60 procent, sjednotila obyvatele a vyhnala je do ulic

Srílanská vláda v květnu vyhlásila bankrot. Nebyla již schopna splácet měsíční úroky ve výši 7 milionů dolarů z více než 50 miliard vysokého zahraničního dluhu. Dovoz se zhroutil. Potraviny a léky se staly nedostupným zbožím. Ceny potravin vzrostly natolik, že lidé omezili počet denních jídel na jedno. „Země zatím netrpí hladem jen proto, že mnoho lidí má vlastní zahrádky a malá hospodářství. Na trzích si stále můžete koupit zeleninu, ovoce a maso,“ říká dr. Ranga Kalansooriya, politolog a novinář. Školy jsou zavřené. Pohonné hmoty nejsou k mání vůbec. Dodávky elektřiny byly přerušeny.

V sobotu 9. července 2022 protestující vtrhli do sídla prezidenta, donutili ho k útěku a následně 13. července 2022 obsadili vládní budovu. V zemi byl vyhlášen výjimečný stav.

„Na těchto protestech je obzvlášť pozoruhodné, že v této ostře rozdělené a etnicky různorodé společnosti, která se ještě před deseti lety zmítala v brutální etnicko-náboženské občanské válce, protestují všichni společně,“ říká Ranga Kalansooriya. „A přitom politika etnické nesnášenlivosti a populismus byly tím jediným, co politici v posledních letech lidem nabízeli.“

 

Takto se ničí země

Rádžapaksové, kteří pocházejí z buddhistické většiny, působí ve srílanské politice téměř dvě desetiletí. Mahinda Rádžapaksa (nyní 78 let) během svého prezidentství (2005–2015) ukončil tři desetiletí trvající občanskou válku. Brutálně potlačil povstání Tamilských tygrů, hinduistické menšiny žijící na severu země. Podle zpráv OSN se obě strany konfliktu dopustily válečných zločinů, s čímž se ani 13 let po skončení války Srí Lanka nevypořádala, naopak se v zemi prohloubilo vědomí beztrestnosti na straně jedné a nedůvěra obětí v systém na straně druhé.

Rádžapaksové se pustili do militarizace státních struktur. Na klíčové pozice dosadili bývalé armádní důstojníky a členy vlastní rodiny. Kontroverzní zákon o prevenci terorismu z roku 1979, který dával policii rozsáhlé pravomoci k prohledávání, zatýkání a zadržování podezřelých osob, zůstal v platnosti. Přišel vhod při potlačování opozice. Policie se nezdráhala zadržené osoby mučit, sexuálně zneužívat, vynucovat si na nich přiznání a odpírat jim spravedlivý proces.

Rádžapakasové se v letech 2015–2019 ocitli mimo vládu. Prohráli ve volbách kvůli zjevné korupci, kleptokracii, nepotismu a klientelismu. V čase, kdy vládla opozice, začal proces nápravy státu. Vláda posilovala instituce, rozšiřovala sféru občanských svobod a právní stát.

Tragické teroristické útoky o Velikonoční neděli 21. dubna 2019 tomu učinily konec. Zemí otřásly natolik, že umožnily návrat Rádžapaksových k moci. Gotabaja se stal prezidentským kandidátem. Kampaň postavil na etnické nesnášenlivosti a na islamofobii. Buddhističtí Sinhálci Gotabaju považovali za národního hrdinu a za muže, který je jediný schopný účinně zatočit s terorismem.

Volby Gotabajovi přinesly 52 procenta hlasů. Prohlásil se za vítěze. Do funkce premiéra dosadil svého staršího bratra Mahindu Rádžapaksu. Ostatní vládní funkce si rozebrali další členové rodiny.

 

Stát jako rodinný podnik

Ještě tak před třemi až čtyřmi lety na tom byla Srí Lanka ekonomicky poměrně dobře. S příjmem 4060 amerických dolarů na jednoho obyvatele byla uznána za zemi s tzv. vyšším středním příjmem. Mohla tak opustit skupinu zemí, vykazujících pouze příjem střední.

Navzdory sílící moci Rádžapaksů Srí Lanka ročně rostla o více než 6 % HDP. Uskutečnila řadu reforem volného trhu a otevřela se zahraničnímu kapitálu. Investice do srílanské infrastruktury podpořily domácí poptávku. Spotřeba šplhala vzhůru. Státní rozpočet se mohl těšit z obrovských příjmů, pocházejících z cestovního ruchu (až 2,5 milionu lidí ročně trávilo dovolenou ve srílanském ráji) a z převodů peněz Srílančanů pracujících v zahraničí.

Vedle toho se Srí Lanka ve srovnání se zeměmi jihoasijského regionu mohla chlubit i relativně vysokým indexem lidského rozvoje (Human Development Index), měřeným mírou přístupu ke vzdělání, zdravotní péči a k dalším veřejným službám.

Ačkoli se země proměnila v rodinný podnik, rodina Rádžapaksů vyhrávala jedny volby za druhými a těšila se podpoře lidu. Jeden z bratrů byl prezidentem, druhý premiérem, třetí ministrem financí, další příbuzný šéfem centrální banky… V tom ale spočíval kámen úrazu. „Neexistovala žádná kontrola a rovnováha. Nikdo nevěděl, co se skutečně děje, jaký je stav veřejných financí a finančních rezerv,“ vysvětluje profesor Swain.

 

Anatomie krize

Bombové útoky v roce 2019 a pandemie o rok později vedly k drastickému propadu cestovního ruchu. Zatímco v roce 2018 navštívilo Srí Lanku přibližně 2,5 milionu turistů, v roce 2019 jich byly jen 2 miliony a v roce 2020 propadl jejich počet jen na 540 tisíc.

Aby v roce 2020 Rádžapaksové vyhráli volby, přišli s velkou daňovou reformou. Chtěli hlavně ulevit podnikatelům, kteří zaznamenali ztráty. Rázným snížením daňových sazeb a řadou výjimek tak připravili státní rozpočet o životně důležité příjmy.

Aby toho nebylo málo, o rok později se rozhodli přejít ze dne na den na ekologické zemědělství. Zákonem zakázali používání umělých hnojiv. Zemědělské výnosy v zemi, která produkuje více než 300 milionů tun čaje ročně, klesly o více než 20 %. Rádžapaksové se rozhodně nestrachovali o životní prostředí. Zdraví spotřebitelů jim taky neleželo na srdci, jen „se bývalí vojáci, zcela zpití mocí, domnívali, že si ji tak udrží,“ vysvětluje profesor Ashok Swain. Zákaz dovozu hnojiv měl zastavit odliv zahraniční měny. Nicméně problém s výší devizových rezerv nevyřešil. Splácením úroků ze zahraničního dluhu se odliv zahraniční měny naopak prohluboval. A zkázu nyní umocnil ještě nastupující rozvrat v zemědělství.

 

Číňané se stáhli, když se zalekli srílanské korupce

V červenci 2021 bylo už jasné, že ekonomika spěje k úpadku. Válka na Ukrajině dramaticky zvedla ceny energií a potravin na světových trzích. Srí Lanka přitom v případě potravin byla a je značně závislá na jejich dovozu. Z Ruska a z Ukrajiny. Krize tak mohla propuknout nezadržitelnou silou.

„Vláda Rádžapaksů udržovala poměrně dobré vztahy s Indií a s Čínou. Úřady se proto domnívaly, že s jejich pomocí krizi nějak zvládnou. Na Mezinárodní měnový fond (MMF) se raději neobracely. Jeho pomoc je vždy spojena s velice pečlivými audity veřejných financí a s požadavky na řadu reforem, ekonomických i právního státu. Tomu se Rádžapaksové za každou cenu chtěli vyhnout,“ pokračuje ve svém výkladu profesor Swain.

Zdánlivě zarazí, že Srí Lance po vyhlášení bankrotu nepřišla na pomoc Čína, jestliže Peking je zodpovědný za značnou část jejího mnohamiliardového dluhu, vyvolaného rostoucími investicemi do infrastruktury, jako jsou letiště a přístavy.

„Čína původně plánovala Srí Lance poskytnout pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů. Brzy ale zjistila, že je v zemi větší nepořádek, než si vůbec kdy připustila. Míra korupce a sociální frustrace se ukázaly být tak rozsáhlé, že se Číňané raději rozhodli zůstat stranou a počkat, dokud nevznikne nová vláda,“ soudí profesor Swain.

 

Chvíle jednoty

Dnešní protesty na Srí Lance nejsou jen ekonomického, ale i politického rázu. Rozzlobení Srílančané odmítají, aby politici jako dosud používali taktiku „rozděl a panuj“ a podněcovali etnickou nenávist. Snaží se podle nich pouze zastřít vlastní podvody a neschopnost a nechuť opravdu řešit skutečné problémy. Lidé toho jednoduše mají plné zuby, a proto do ulic vyrazili společně.

Nacionalismus a etnická nesnášenlivost lidem jako Rádžapaksové umožnily, aby se prodrali k moci. Nakonec se stalo jen to, že „drogoví dealeři, podvodníci, vrazi, násilníci, pašeráci a pastevci dobytka ovládli politiku, aby zemi s tak nadějným potenciálem přivedli na mizinu…,“ smutně uzavírá profesor politologie Neil DeVottauniverzity Wake Forest.

Článek je redakčně upraven a krácen.

Paulina Pacuła pracovala pro zpravodajskou televizi Polsat a portál Money.pl. Jako dopisovatelka publikovala v časopisech Euroobserver, Tygodnik Powszechny a Business Insider. V současné době studuje politologii a mezinárodní vztahy na Institutu politických studií Polské akademie věd a Collegium Civitas. Připravuje se na obhajobu doktorské práce. Je stipendistkou novinářského stipendijního programu pro střední a východní Evropu v USA a držitelkou Ceny Leopolda Ungera. Píše o demokracii, mezinárodních záležitostech a vztazích v Evropské unii.

 

publikováno: 1. 8. 2022

NEJNOVĚJŠÍ články


Íránky mají jen poloviční práva

Organizace spojených národů zapsala do kalendáře 25. listopad jako Mezinárodní den za odstranění násilí na …

Demokracie a volby – druhý panel konference o době nedůvěry

Slabinu české demokracie moderátor Martin Jan Stránský, vydavatel Přítomnosti, spatřuje v koaličních vládách. Nejslabší koaliční partner …

Po brexitu přichází „bregret” a kolektivní melancholie

S prodlužujícím se stínem, který za sebou zanechává v Británii rok 2022, se mění původní nadšení …

Babiš nepřišel

Byl to zvláštní okamžik. Před několika dny začala v České televizi série rozhovorů s prezidentskými kandidáty, které …

Je demokracie rozumovou záležitostí?

Čtenář může být zmaten. Sotva dočte úvahu Karla Čapka (Intelekt a demokracie – Přítomnost 18. července …

Studenti při stávce za klima oživili občanskou společnost v Česku

Minulý týden se studenti českých vysokých škol rozhodli upozornit na problém klimatických změn a především na …

Stát a instituce – první panel konference o době nedůvěry

„Kdykoli tady někdo někoho jmenuje, tak se od počátku snaží nastavit pravidla tak, aby mohl …

Apokalypsa vlevo, apokalypsa vpravo

Co mají společného klimatická mládež a Donald Trump? Vůbec nic, s jedinou výjimkou: všichni očekávají od budoucnosti …