300 let bez… Jana Blažeje Santini-Aichela

Tomáš Matras

Literární kritik a překladatel

Dne 7. prosince si připomeneme 300. výročí úmrtí českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho-Aichela (1677–1723). Na začátku jeho životní dráhy nic nenasvědčovalo tomu, že by mohl třeba pokračovat v díle svého otce, významného italského kameníka v Praze. Jan Blažej se totiž narodil napůl ochrnutý, byl častým terčem posměchu a vzbuzoval spíš odpor. Kamenictví se ale vyučil a taktéž i malířství; na zkušené v Římě poznal architekturu Francesca Borrominiho, kterého konzervativní papežské kruhy označovaly za „radikálního blázna”. Přestože byl silně věřícím katolíkem, zajímal se o kabalu, posvátnou geometrii, symboliku čísel a esoteriku. V průběhu let se stal členem několika stavebních cechů a měl svou stavební firmu; byl projektantem a dohlížel na průběh staveb. Za svého života realizoval na 80 architektonických děl, například kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory (UNESCO), poutní kostel Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici, chrám Jména Panny Marie ve Křtinách u Brna, klášter Plasy, cisterciácký klášter ve Žďáru nad Sázavou a zejména pak jeho nejvýznamnější dílo, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na blízké Zelené hoře (UNESCO). V Janu Blažeji Santinim-Aichelovi máme našeho nejvýznamnějšího architekta stylu tak zvané barokní gotiky, génia, který byl schopen do svého díla organicky vpravit katolickou duchovní a kulturní tradici s důrazem na originalitu, harmonii a neopakovatelnost architektonického výrazu. Mezi největší znalce Santiniho díla patří Mojmír Horyna, dále pak Jiří T. Kotalík či Petr Vopěnka. V poslední době se Santiniho dílem intenzivně a do hloubky zabývá Ladislav Moučka, který v jeho díle na základě mnoha měření učinil zásadní objev – základní geometrickou matrici a duchovní klíč Stromu života pocházejícího z tradice kabaly s datací vzniku mezi 6.– 7. stol. př.n.l. Tento duchovní i materiální koncept se v architektuře uplatňoval minimálně od prvních křesťanských staveb až do Santiniho doby. 

publikováno: 4. 12. 2023

Datum publikace:
4. 12. 2023
Autor článku:
Tomáš Matras

NEJNOVĚJŠÍ glosy


O Alexandru Dubčekovi objektivně a polemicky

Je to svým způsobem bolestné téma, podobně jako bolestně vnímáme mnohé kapitoly našich moderních dějin: Jaký byl Alexander Dubček? „Pro mě je za prvé symbol, za druhé vábivá, ale klamná …

Setkávání s Janem Kačerem

„To nedáte dohromady,” tvrdil Jan Kačer s pobaveným úsměvem, když jsme se loučili po rozhovoru pro časopis. No, něco na tom bylo, protože jsme se setkali na filmovém festivalu tuším ve …

Nikoliv oslava, nýbrž truchlení: 9. květen

Medicína je trochu jako Rusko; neví, kde má hranice, a polyká jedno za druhým témata, která jí nepříslušejí. Ve stylu znělky Mládí republiky v Čs. rozhlase padesátých let, která začínala písní s textem …

Nepokoje na amerických univerzitách a schopnost pracovat s fakty

Čeští komentátoři až na výjimky prokazují v rámci izraelsko-palestinského konfliktu velmi chabou úroveň základních novinářských standardů. Ilustračním příkladem je komentář Alexandra Tomského Nenávist je smrtelně nakažlivá v deníku Právo.[1] Jeho text, …

Slovensko chrání děti před mobilním zlem. My ne.

Slováci jsou zase jednou v něčem důležitém před námi, alespoň co se týče vnímání zdraví svých dětí. Plánují totiž zavedení zákona či modifikaci existující vyhlášky tak, aby používání mobilních telefonů bylo …

Co doznívá v P(p)řítomnosti

Aneb: nejen o Benešovi Inspirativní setkání s historiky a čtenáři Přítomnosti v Topičově salónu 21. února 2024 nazvané Beneš – zachránce, nebo zrádce? poskytlo patrně nejednomu účastníku náměty k niternému zpracování ještě dlouho poté. Bylo …

Víra se k nám vrací prostřednictvím vědy

Víra a věda byly ve starém Egyptě dvě nerozlučné sestry, jednovaječná dvojčata, z nichž ani jedno nebylo Poluxem. Ani Řekům si nepřekážely. Pak přišel Descartes (já ho nemám rád, ale na něj …

„Masarykovy“, „Gottwaldovy“, „Husákovy“, „Havlovy“ a „Klausovy“ „děti“

Byl jich všech bezpočet. Masarykovými prvními „dětmi“ byli jeho studenti v osmdesátých letech 19. století. Obdivovali se mu a milovali ho. Patřili mezi ně i ti, kdo se na jeho stranu postavili ve …