Od dubna do srpna tohoto roku probíhala za omezených podmínek ve Valdštejnské jízdárně Národní galerie v Praze retrospektivní výstava Toyen: Snící rebelka. Po skončení její tuzemské části je vhodný čas na bilanci. Z mnoha důvodů je potřeba vzdát jí hold, a většinou v českém mediálním prostoru zazněla směrem k práci kurátorského týmu výstavy zasloužená chvála. Je na místě také nějaká konstruktivní kritika?
Jedinečná mezinárodní monografická prezentace Toyen
Výstava praskala ve švech, řadu měsíců byla vyprodaná, a nebylo to jen vyhládlostí očí návštěvníků po covidovém útlumu kulturních akcí. Národní galerie její úspěch už pravděpodobně ne
publikováno: 11. 9. 2021
Datum publikace:
11. 9. 2021
Autor článku:
Redakce Přítomnosti
NEJNOVĚJŠÍ články
Politika je skutečnou politikou jen tehdy, když vidí za horizont přítomnosti. Když se v dnešku stará …
Řečnické klopýtnutí britského náměstka ministra vnitra Chrise Philipa před televizními kamerami připomnělo pozorným divákům okřídlený …
Po vraždě mého přítele a kolegy Jana Dlaska jsem v Přítomnosti pročítal jeho články. Připomínal jsem si …
Nad „vězením dějin“ ve filmovém dokumentu Je to dost zvláštní film. Jeho dějištěm se stala …
Z návštěvy premiéra u amerického prezidenta je opět česká mediální událost roku, a to přestože její mezinárodní …
V každé zemi se občas dějí věci, které odhalují stav společnosti anebo alespoň její části. Takovou událostí …
Na obou stranách izraelsko-palestinského konfliktu dochází k porušování práva na svobodu projevu. Ať už se jedná …
Poslední březnovou středu byl hostem Večírku Přítomnosti v Eccentric Clubu redaktor České televize, moderátor Událostí a dalších …
