Výkonnost lidstva stále roste, láska lidí k sobě však nikoliv, píše americký psychiatr Gerald G. May (1940–2005). Lásku definovat sice neumí, přesto se pokouší vysvětlit, proč je pro lidstvo dobré „říct lásce ano“: Všichni jsou schopni lásky. Pokud jde o lásku, tak nemluvme o schopnosti. Schopnost je způsobilost k výkonu. Je toho hodně, co o lásce nevím, ale jsem si jistý, že láska není výkon. Je to kvalita života, která existuje před i pod všemi našimi výkony. Správně bychom měli mluvit o způsobilosti. Způsobilost předpokládá prostor, to znamená, kolik lásky dokážeme udržet, možná kolik jí dokážeme vydržet – tady jde o lásku. Stroje mají schopnosti; nádoby mají schopnost držet objem. Láska je pořád s námi. Hledá, jak naplnit, kolik se