Dan Wlodarczyk napsal úvahu o kácení pomníků, pomníků jako symbolů. A tam trochu ahistoricky popisuje Koněva JEN jako osvoboditele Prahy a ne jako realizátora řady sovětských zvěrstev.
Rád bych doplnil, že ta dejvická socha (když jsme u těch symbolů) nebyla vztyčena jako díkůvzdání po válce, ale jako rektoskopická aktivita normalizačních soudruhů uprostřed tuhé normalizace (pro připomenutí předcházela estébácká akce Norbert s vyhnáním řady intelektuálů nesouhlasících s režimem).
Dejvický Koněv nebyl tedy v realistické rovině v době svého vztyčení symbolem díků za osvobození Prahy (v níž v roce 1945 až na pár výjimek Němci už nebyli), ale devótním projevem soudruhů Husáka, Kol
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 16. 9. 2020