Vítězný únor je za námi, ztráta kontaktu s minulostí ne

Peter Brabenec

Peter Brabenec

Překladatel

« Uvědomme si, že ztrácíme srovnání s minulostí a pochopení pro smysl slov… »

Text Davida Bartoňa o odkaze Jana Sokola mi pripomenul sériu článkov o ľubovoľnom používaní hesiel, ktoré uzatvárajú naše myslenie do klišéovitého otroctva. Jediné riešenie je spochybňovať aj definitívne súdy, porovnávať a relativizovať v porovnaní s minulosťou. Zhoda okolností ma dnes priviedla k dodatku.

Niektoré slovenské denníky občas publikujú archívne články. Ide o texty z Prvej republiky, alebo staršie, a pripomienka je väčšinou folklórneho charakteru. Čitateľov asi pobaví aj dobová slovenčina so svojou zastaralou syntaxou. Ale z obdobia komunistického myslenia a prejavu zatiaľ nič. Čo tak pravidelne, raz do týždňa, nejaké články z päťdesiatych rokov (kolektivizácia, kulaci, procesy, mandelinky zemiakové…) alebo z obdobia Charty‘ 77 a Anticharty?

Náhodou sa mi dostal do rúk text, ktorý ilustruje to, čo by sa aj dnes z našej minulosti malo porovnávať, pretože to spochybňuje zmysel istých prázdnych slov a falošnej reality, ktoré z istých hláv nevymizli. „Humbuk“, hovorí David Bartoň, v akom sa tu žilo 40 rokov.

Prispievam úryvkami z jazykovedného (sic!) mesačníka „Kultúra slova“ číslo 2, z roku 1988. Vydavateľom je Veda, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied. Titul článku je Február 1948 a naša jazykoveda.

(Máme tu výročie. Bude sa oslavovať?)

*

Každý národ si vo svojej historickej pamäti uchováva a chráni spomienky na významné udalosti, ktoré ako míľniky vyznačujú jeho cestu dejinami. Občasný, spravidla jubilejný pohľad späť ukazuje jednak vnútornú väzbu medzi týmito míľnikmi, ktorá je výrazom historickej kontinuity, a jednak sa v tejto retrospektíve hierarchicky zdôrazňuje záväznosť rozhodujúcich historických medzníkov. Pri takomto spätnom pohľade sa vždy znova a znova potvrdzuje, že nad horizontom našich novodobých dejín vysoko prečnieva najvýznamnejšia historická udalosť – víťazstvo pracujúceho ľudu vo februári 1948. Od slávnych februárových dní v roku 1948 nás delí štyridsať rokov. Aj pri tejto jubilejnej príležitosti si opäť uvedomujeme, že Február bol rozhodujúcim medzníkom v dejinách našich národov. Komunistická strana Československa, vyzbrojená leninskou teóriou o prerastaní demokratickej revolúcie do revolúcie socialistickej, doviedla boj pracujúceho ľudu za národnú a sociálnu slobodu do víťazného konca. Začala sa nová etapa nášho spoločensko-politického, sociálneho, ekonomického a kultúrneho rozvoja: Február 1948 položil základy budovania socialistickej spoločnosti. Spontánna radosť z víťazstva nad fašizmom sa menila na uvedomené rozhodnutie pokrokovej väčšiny dať všetky tvorivé sily a um do služieb veľkej myšlienky budovania nového štátu robotníkov a roľníkov.

[…]

A ešte záver:

Pri tomto jubilejnom pristavení pri najvýznamnejšej udalosti našich novodobých dejín a pri globálnom sumovaní výsledkov si slovenská jazykoveda nástojčivejšie uvedomuje svoje úlohy a ciele i zámery. Retrospektíva zaostruje jej pohľad a zacieľuje ho dopredu. Vychádza pritom z premysleného programu, z presne formulovaných a zároveň dynamických koncepcii. Takto sa i naďalej chce potvrdzovať ako spoločenská veda, ktorá ma zmysel iba vtedy, ak jej výsledky slúžia praxi. Lebo len tak bude konkrétne napĺňať odkaz Februára, ktorý pred ňu postavil nové úlohy a zároveň vytvoril morálne i materiálové podmienky na ich plnenie.

Podpísaný Ján Findra.

publikováno: 3. 3. 2021

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Havel na výsluní, nyní snad opět i u nás, Masaryk „passé“

Vystihl to francouzský historik Alain Soubigou, když napsal, že řada lidí Masaryka milovala a jiná řada ho nenáviděla, aniž by mu ovšem obě strany dobře rozuměly. Samotný Masaryk si (ne)jednou postěžoval: …

Přítomnost mění svou formu na týdeník

S potěšením Vám oznamujeme, že se časopis Přítomnost od pondělí 27. 12. 2021 vrací ke své původní týdeníkové formě, což nám umožní zaměřit se na kvalitnější obsah a užší kooperaci …

Otázky pro Václava Havla

Slavíme desáté výročí úmrtí Václava Havla. Není možné, aby se tento časopis o něm také nezmínil. K této události promluvili jak politici, tak osobnosti i obyčejní lidé. Připadá mi, že možná ti poslední …

Čapkovo pojetí rozumu a demokracie

„Dovoluju si tvrdit, že s osudem intelektu je spojen osud demokracie,“ píše Karel Čapek v úvaze Intelekt a demokracie, uveřejněné Ferdinandem Peroutkou v Přítomnosti 18. července 1934. Čapka neudivuje, že kolébkou demokracie je střízlivá …

Historická milkovická stodola je zachráněna

Léta posílám informační povídání z Milkovic. Proto tak činím i tento podzim. Dne 30. listopadu je to 22 let, co jsem začal žít na pomezí Polabské nížiny a Českého ráje na samotě Milkovice. …

S liberály, anebo raději s biskupy?

S liberalismem a katolicismem byly problémy odnepaměti. Naposledy oba dostaly šanci zazářit v 90. letech minulého století. Namísto toho souběžně ztrácely vlastní vinou (pokolikáté už?) na věrohodnosti. Příčiny jsou stále tytéž. Potvrdí …

Zrcadlení krizí. V čem se podobají covid a klima.

Ocitli jsme se v souběhu dvou krizí. Jedna intenzivní a druhá pomalejší, ale o to naléhavější. Jak se podobá covidová krize a klimatická a jaká východiska ukazuje?  Krize jsou šance, říká …

Konfliktů je čím dál méně

A do budoucna bude konfliktů ještě méně, věří profesionální šermíř Petr Nůsek. Proč si to myslí? Protože lidé (aspoň ti, se kterými se potkává při své práci) jsou kreativní. Dobře …