V září roku 1936 se obrátil týdeník Přítomnost na několik českých spisovatelů s otázkou, proč se u nás nepíší povídky? Dnes by se tentýž týdeník na ně nejspíš obrátil s otázkou, proč se u nás …
Nacionalismus jako každý lidský výtvor má protilehlé tváře. Jedna druhou zdánlivě vyvrací. To se dovídá čtenář z Přítomnosti 5. srpna 1926, padnuv jeho zrak na článek Nový nacionalismus autora, skrývajícího se …
Novinář a později i politik Hubert Ripka, byv Ferdinandem Peroutkou po návratu ze Sovětského svazu v roce 1934 dotázán, zda tamější pobyt otřásl jeho demokratickým přesvědčením, odpověděl, že naopak posílil (Demokrat mezi protidemokraty, …
Známý prvorepublikový publicista Eduard Maška napsal v roce 1934 otevřený dopis Janu Baťovi (Přítomnost z 16. května 1934). Má Baťu „příliš rád, aby se mohl dívat na to, jak se zbavuje vědomí …
Není to náhoda, že se právě 20. ledna 1932 Ferdinand Peroutka v Přítomnosti zamýšlí nad podstatou kapitalismu a nad rolí, již by ve vztahu ke kapitalismu měla sehrávat inteligence (Inteligence a kapitalismus). Byla …
Pokud bychom chtěli pochopit, proč se čeští sedláci v 50. letech minulého století tak tvrdošíjně bránili násilné komunistické kolektivizaci, měli bychom se začíst do textu historika a sociologa Jana Hertla. Ferdinand Peroutka …
Těžko dnes zaslechneme, že by si někdo zanotoval „Hej, Slované!“ či snad „Hrom a peklo, marné vaše … vzteky“, nota ta přesto s námi zůstává. V místech, kde se nyní houfují političtí hochštapleři. …
Kdyby předválečný ekonom Jiří Hejda ještě žil, tak by si to podobně, jako si to rozdal v roce 1930 s marxistickými ideology (Ještě o marxismu – Přítomnost 26. listopadu 1930), rozdal dnes i s ideology …
„Svaz národů … (asistuje) jako tribuna a pak jako archiv pro podepsané listiny: víc nic!“, tak si zahořekoval 10. září 1930 v Peroutkově Přítomnosti (Spojené státy evropské) pařížský dopisovatel Pavel Spiess. Poválečný …
Někdy je to z pohodlnosti, někdy z neznalosti, vždycky ale špatně, zařazujeme-li komunisty mezi levici. Zřejmé to bylo už významnému sociálnímu demokratovi, Evženu Šternovi, napsav na to téma 23. února 1928 pro …
V rozmělňování svých vlastních argumentů jsme dnes opravdu velmi dobří. Než si jasně říct tohle ano/ tohle ne, raději svou řeč ředíme na další a další „ale“, a tím se …
Spisovatel Herbert George Wells, ač demokracii nezatracoval, měl o ní jisté pochybnosti. Svěřil se s tím čtenáři předposledního březnového vydání Peroutkovy Přítomnosti v roce 1927 (Obtíže demokracie). Volič umí bourat, ne stavět …
Ve třetím srpnovém vydání Peroutkovy Přítomnosti z roku 1928 prvorepublikový poslanec Josef Schieszl zkoumá, kam se ubírá vývoj. Doleva, nebo doprava? Podle autora doleva. Soud je to o to více zarážející, že …
Krize, kterými si musel za první republiky projít koncern Tomáše a později jeho bratra Jana Antonína Bati se ve svých důsledcích nelišily od krizí, s nimiž po dnešní den zápolíme. …
Pokud budu chtít pochopit, co bylo špatně na české cestě ke kapitalismu po roce 1989, nejlépe udělám, sáhnu-li po článku britského spisovatele a filosofa Gilberta K. Chesterona. Uveřejnila jej Peroutkova Přítomnost …
Karel Engliš, předválečný významný český národohospodář soudí, že egocentrismus neboli sebestřednost působí neblaze nejen v soukromém životě, ale i v prostoru veřejném. Ve čtvrtečním vydání Přítomnosti z 5. listopadu 1925 ten veřejný nazval egocentrismem …
I ten nejvíce nabubřelý a rádoby svobodomyslný revolucionář, dnes v rouchu rebelujícího popírače „výmyslů“ establishmentu, je ve skutečnosti frustrací stísněnou a ustrašenou dušičkou. Oporu hledá ve vůdci se silným a mocným hlasem. Oddychne si, …
Čtenář Přítomnosti se ve čtvrtek 25. září 1924 dočetl v článku Ferdinanda Peroutky Koalice a pokrok, že představa, že by „na světě existovala a působila pouze síla pokroková“, je nejen naivní a pošetilá, ale …
Slovo se odnepaměti stává základním nástrojem práce politikovy. Slovem často i koná. Proč pak ale ve čtvrtek 21. února 1924, zaměřiv se na politickou scénu, píše v Přítomnosti divadelní režisér a dramatik Karel …
Glosy